8. Neděle 29.11.2015 - Jaca – Arrés, 25 km

V neděli jsme vyrazili dál. Nejprve na mši do místní la Catedral, kde jsem na závěr vyžádal od kněze požehnání na cestu. Vyrazili jsme o půl dvanácté. Město Jaca se postupně rozplývalo, až kolem nás zmizelo úplně. Šli jsme rovnými cestami v polích a bylo krásně. Cely den jsme putovali po stezkách, které mnohdy vedly nedaleko silnic a potkali jsme asi jen dvě městečka. To druhé, Punte la Rena de Jaca, už přišlo na sklonku dne a my do něj odbočili, abychom nakoupili nějaké potraviny. Byli jsme už unavení, a tak když jsme je asi za hodinu opouštěli, těšili jsme se na ubytovnu za 4 km. Poznámky v průvodcích dávaly o tomto albergue ve městečku Arrés tušit něco neobvyklého.
Většina cesty ubíhala tmou po svahu hory, jakousi rozbitou a vyerodovanou úzkou pěšinou, která skoro stále stoupala. Tak jsme po ní temnou nocí šli a šli a svítili si na ten mírně nepřehledný terén čelovkami. Nad hlavami jsme tu a tam zahlédli hvězdy. Vzduch byl svěží, voňavý. Asi za dvě hodiny se před námi objevilo maličké město na skále. Připomínalo trochu pevnost. Byli jsme překvapení poklidnou jakousi rurální starobylostí jeho vzhledu. Vyhledali jsme ubytovnu, o které nám místní barmanka řekla, že je donativo (dobrovolný příspěvek), stačí hodit do kasičky, až budeme odcházet.
Byla to jedna z nejkrásnějších ubytoven pro poutníky, které jsem na Caminu zažil. Byla perfektně vybavená, i jídlem, i kde jakými knihami, nápisy, obrázky, a byla jaksi plná pohody. Možná to dělalo to "donativo" (jen dobrovolný příspěvek za bydlení) a také, že jsme tu na celý dům byli sami, nikdo na nás nedohlížel. Líbilo se nám tu, i přes naši značnou únavu, a rozhodli se, že druhý den půjdeme dál, až zde uvaříme a sníme oběd.

Mapa trasy