17. Úterý 7.12.2015 - Viana – Navarrete, 23 km

Vyrazili jsme z ubytovny po deváté a byli jsme poslední. V Logroño jsme dohnali starší manželský poutnický pár, který s námi spal ve Vianě a pan nám včera nalil po večeři víno. Dali jsme si ale pauzu a staří poutníci se nám zase vzdálili. Po více jak kilometru od místa pauzy se ukázalo, že jsem tam ztratil růženec. Chvíli jsem váhal, zda se pro něj vracet... ale bylo mi ho líto. Byl navíc od našeho dobrodince Remyho.
Tak jsem se tam vracel. Po cestě jsem potkal dva italské poutníky, mladší chlapíky co jsme je potkali už předevčírem a kráčeli zhruba s námi do včera, skončili jen o město dřív. Když jsem se proti nim zjevil v protisměru a rázoval si to, rozhodným krokem směrem odkud přicházeli, byli překvapení. Pozdravili jsme se a řekli mi, že Santiago je přece opačným směrem a ukázali rukou. Řekl jsem "aha!", plácl se po hlavě a změnil směr podle nich. Docela jsme se tomu nasmáli.
Cesta na místo poslední svačinky se mi zdála extrémně dlouhá. Krajina ubíhala a měnila se. Když jsem konečně přišel na místo a vylezl na malý svah vedle cesty, ihned jsem růženec našel. To bylo příjemné zjištění. Nazpět se mi s ním šlo o poznání lépe.
Pak jsme procházeli Logroñěm. Vcelku příjemné město a kamino vedlo jeho docela dlouhou částí. Než jsme vyšli ven, stavili jsme se na kafe. Popravdě - potřebovali jsme hlavně na záchod a umýt se.
Za Logroñěm jsme procházeli hezkou krajinou parkového typu, která se táhla nemálo kilometrů. Příjemné zpestření byla i cesta kolem vodní přehrady. A pak zase klasické kamino. Chvíli vedlo okolo dálnice, která byla oplocena a na tom plotě byla vyrobena spousta křížků, každý poutník si tak mohl nějaký jednoduchý přidat. Když jsem to viděl poprvé před 8 lety, docela mě to zaujalo. Dnes však vypadaly ty křížky už polorozpadlé, zvětralé... Jakoby tato činnost na Caminu už jaksi vyšla z módy.
V městečku Navarrete jsme byli před pátou. Dali jsme si jídlo na lavičce ze svých zásob, ale byli jsme přesvědčeni, že půjdeme ještě dál. Ale logická úvaha nás v Navarrete zastavila: další městečko, Ventosa, je za 7 km a není jisté, zda je tam v ubytovně otevřeno. Další pak je Nájera, ta je za 17 km. Tak jsme se rozhodli: dál už nepůjdeme, ale zítra si to vynahradíme delší trasou.
Usínáme v pohodlném ubytování, spíš je to pokoj pro dva než albergue.

Mapa trasy